Nenalezeny žádné záznamy...

II. NHbL Střed, Pololetní vysvědčení č. 3 – HBC Rakovník

Potřetí Vám pod názvem „Pololetní vysvědčení“ přináším přepis bilancujícího rozhovoru na téma odehrané poloviny základní části II. Národní HbL Střed s osobnostmi mužstev této soutěže. Naživo jsem v něm zpovídal Míru Tlustého, na hřišti i v klubu vůdčí osobnost HBC Rakovník.

Rakovnický hokejbal a Mirek Tlustý jsou spojené nádoby. Lze bez nadsázky říct, že kdyby nebylo Míry, asi by se už v historickém královském městě hokejbal nehrál. Klub pod jeho vedením sice nedosáhl žádných závratných úspěchů v dlouholetém pobytu ve třetí nejvyšší soutěži, avšak v čem se rakovnickým daří, je výchova hokejbalové mládeže. Letos svou šanci v mužích dostává již druhá hokejbalově skvělá v Rakovníku odchovaná generace. A kluci, loni ještě extraligoví mladší dorostenci v čele s brankářem Hubálkem jsou v naší lize i letošních výsledcích svého mužstva hodně cítit.

A co teprve, když se zmíním o té první vychované generaci. Málokdo by neznal jména bratří Tvarůžků (Ondra hájí branku v Kovu Praha a Martin střílí branky za kladenský KEB) a Honzu Pospíšila, čerstvého mistra světa, toho času v plzeňském extraligovém angažmá. Tito top extraligoví hráči však na svůj mateřský klub nezapomínají, což je velice obdivuhodné, a co jim čas a hokejbalové řády dovolují, obětavě v rakovnickém dresu nastupují a pomáhají svému „srdečnímu“ klubu k lepším výsledkům.

Polovina sezony je za Vámi, jaké je dosavadní hodnocení Vašeho působení v letošním ročníku 3. nejvyšší soutěže?

Letošní soutěž jsme rozehráli dobře, s postavením v tabulce jsme určitě spokojení. Mrzí nás však ztráta 3 – 4 bodů, kdy jsme mohli být o nějaké to patro v tabulce výš. Zapracování mladých hráčů do mužstva vyšlo, takže spojení od mladých po starý šlape a snažíme se vyhrát každý zápas, bodovat. Hodně nám také pomohl trenérský návrat Romana Němečka.

Co je největší předností Vašeho týmu a naopak které slabiny Vás nejvíce tíží?

Předností týmu je, že mladí přišli rozehraní z loňské Extraligy mladšího dorostu, zapadli a nijak jsme to nelámali s mládežnickou soutěží dál. Kluci chtěli zůstat v Rakovníku, chtěli hrát za chlapy. Já myslím, že koukáme na tu stránku reprezentace, kde se pravidelně naší zúčastňují reprezentačních kempů i samotných šampionátů, a myslím si, že II. Národní je pro ně velká škola. Takže předností je zapracování mladých hráčů a devízou je start hráčů, co hrají vyšší soutěže a kteří prostě řekli, že když budou mít čas, budou hrát za nás a celkově ta parta, která také dělá své. Slabinu bych viděl v tom, že máme sice široký kádr, ale dá se říct, že u jedné pětiny mužstva nebo u pětiny hráčů je prostě hokejbal až na druhém místě a je to asi chyba, když některé zápasy tím trpí, že místo abychom mohli odjet na tři kompletní útoky, odjedeme jenom na dva, že každý dělá i jiný možný věci, takže ti hráči, kteří ještě mají jiné sporty, tomu nedávají tolik, aby pro ně byl ten hokejbal jednička. Tak to je ta slabina.

Jak se díváš na výkony ostatních mužstev v soutěži. Který tým Tě překvapil a naopak, který zatím zůstává za očekáváním?

Já myslím, že soutěž je vyrovnaná, když budu brát od hranice play-off nahoru. Myslím si, že mužstvo, které je nyní první může být klidně na konci osmé, tak bych to viděl. Myslím si, že ten spodek se zase bude mlátit, aby se do toho play-off dostal. My chceme hrát klidné vody, tak abychom do toho play-off byli v klidu, abychom se nemuseli stresovat posledními zápasy. No a který tým mne překvapil? Myslím Kolín, kde jsme si mysleli, že bude mít určitě na víc a když vezmu zápasy se slabšími i silnějšími, porazíme o gól poslední Hostivař a potom vyhrajeme na nájezdy v Mladé Boleslavi, tak to se ta soutěž pak dá těžko tipovat, kdo bude hrát asi prim.

Které hráče vidíš jako největší individuality soutěže?

Když vezmu u nás ten dnešní zápas, tak Honza Pospíšil. Víš, k tomu asi nemám slov, co dneska ukázal, bavili se i diváci jak si vezme balónek a uteče přes celé hřiště a i když je to hráč světových kvalit, tak nám pomůže, je rád, že nás může hrát. Viděl bych to, že hráči, co jsou v čele kanadského bodování soutěže, nevím teď zrovna ty jména, ale koukal jsem na to, kdo tam má slušné bodování, tak si myslím, že jsou určitě přínosem ligy a potom takové individuality jako jsou třeba právě Honza Pospíšil, ale i další reprezentanti, ať už ze šestnáctky či osmnáctky.

Jaké je to, mít v týmu Mistra světa?

Je to úplně super. Honza je pohodář, strašnej pohodář, chce hrát pro tým, jde za každým balónem, je to vidět na tom hřišti, každý se na to může podívat. Není namachrovanej, a když tak každému ukáže, zabere, umí vystřelit, podívat se, rozehrávku. Je to prostě komplexní hráč, může hrát vepředu, vzadu.

A funguje to, že je velkým příkladem pro Vaše mladé hráče, mladší žáčky?

Taky určitě. Já myslím, že u našich dětí se snažíme, aby se chodily koukat na zápasy dospělých, aby to bylo vidět. Snažíme se, chodí nám fandit, chceme, aby co nejvíc domácích utkání mužů mělo stejný termín s našimi mladšími žáky, aby ta kulisa byla u nás větší a také aby děti viděly i jinou kategorii než tu svou. Aby měly možnost vidět v akci tyhle individuality, třeba když přijedou bratři Tvarůžkové, Honza Pospíšil a mladí mládežníci, třeba Jirka Cafourek, Hubálek do branky, to jsou taky reprezentanti, kteří mají budoucnost před sebou a musejí na ní pracovat a určitě je to přínos pro ty malý na tyhle hráče se podívat.

S jakým konkrétním cílem vstoupíte do zbytku sezony, jakou konečnou metu jste si v týmu vytkli?

Odehrát každé utkání poctivě, poprat se o každý bod, protože každý bod bude znát. Jak je ta soutěž vyrovnaná, tak při ztrátě pár bodů se může stát, že se propadneš na to poslední postupové místo do play-off a nebo to může být opačně a můžeš hrát o ty nejvyšší příčky a zajistit si, abys nemusel do předkola a zkusit začínat doma. Říkám, teď jsme na nějaké šesté příčce, kdyby se nám podařilo dostat na nějakou čtvrtou příčku, abychom třeba začínali play-off doma, tak by to bylo krásně vysněný. Prostě bereme jako cíl účast v play-off a pokud možno z místa, které nám zaručí, abychom začínali doma. Bude to ale těžké, na jaře přijdeme o ty nejlepší hráče, kterým končí střídavé starty, prostě budeme to dávat, jak to půjde, ale máme to play-off jako vysněný cíl.

Kdo se stane vítězem letošního ročníku II. Národní HbL Střed?

Klidně si tipnu, že někdo ze současných prvních šesti týmů tabulky by to mohl být.

Jaké změny bys rád viděl v systému II. NHbL, co Tě v soutěži nejvíc štve a naopak co vnímáš na soutěži pozitivního?

Pozitivně vnímám fakt, že soutěž je pestrá. Vezmu Benátky, Mladá Boleslav, Praha, Kladno. Je to pestré, není to tak, že se plácáš 30 km kolem. Je to zajímavé, jak se jezdí po té soutěži. Určitě bych víc uvítal, aby se střetávala ta domácí utkání mužů a mládeže, aby se daly ušetřit finance, protože je v současnosti znát, když se ušetří nějaká ta tisícovka. Jako negativum vidím odliv hráčů, kteří jdou do těch vyšších soutěží. Chtělo by to znovu se pokusit prosadit, aby střídavé starty byly možné na celou sezonu, aby ti hráči, když jsou to „kmenoví“ toho klubu, mohli hrát celou sezonu, aby mohli pomáhat a tím táhnout další lidi k tomu hokejbalu. Když se podíváš, tak lidi, co přijdou, můžou třeba vidět u nás Mistra světa. A to jsme ještě dalšího půjčili do Nového Strašecí (Milana Sýkoru). Honza Pospíšil jim to ukáže, dokáže bavit lidi, což je důležité po stránce sponzorství, divácké kulisy i prostě nových hráčů, kteří mohou vidět, že se hokejbal dá hrát na nějaké hezké úrovni, a že to i pěkně vypadá, když takoví hráči můžou hrát. Je hrozná škoda, že těm hráčům není dána možnost, když třeba ve druhé soutěži vypadnou a musí stát, aby mohli dál hrát v tom druhém klubu. Ten hráč chce hrát, ale je prostě zbytečně omezovaný. Takový hráč když je zkušený, tak je zbytečný ho nechat stát, když by třeba ve svém mateřském klubu byl určitě platným hráčem a mohl by zkušenosti předávat dál a ukazovat lidem jak se hraje hokejbal. Nabaluje se to pak jedno s druhým – diváci, sponzoři a pak také i kvalita soutěže jde nahoru.

Takže Míro, moc Ti děkuji za zajímavé odpovědi. .